Lesk a bída projektu aneb Co to je projekt

29. května 2007 v 10:59 | Martin Maryška |  Management & marketing
"Režiséři už dávno přestali režírovat inscenace či filmy, muzikanti natáčet desky, dramatici přestali dělat něco tak banálního, jako psát hry, spisovatelé přestali psát knihy, vědci studie, organizítoři organizovat festivaly a kurátoři výstavy - ti všichni místo toho připravují projekty. (Just, V. Slovník floskulí. Praha: Academia, 2003, s. 133)"
Všichni včetně domácích kutilů děláme projekty! Jde však skutečně o projekty? Můžeme například produkce inscenací v Martě hrdě nazývat projekty? Nebude ztrátou času pozastavit se na chvíli nad tím, co výrazem projekt míní projektové řízení. Pak si uvědomíme, že jde o poměrně přesně vymezený manažerský jev, který má jen málo společného s jazykovou bublinou, pod kterou si každý představí, co chce, či lépe - nepředstaví si už nic.

Se špatným a zavádějícím výkladem a užitím výrazu projekt v praxi se také setkáváme v mnoha profesních oborech, jdoucích napříč průmyslovým i kulturním světem. Ve stavebnictví se termínu projekt používá tradičně pro architektonický návrh; obecně v průmyslových oborech pak například pro vypracování technické dokumentace, návrh konstrukce, specifikace a výpočet technicko-ekonomických parametrů aj. Ve stejném kontextu se termín projekt překrývá s termínem návrh (design).
Je tomu podobně i ve sféře neziskových organizací, kde je pojem projekt často zúžován na vypracovanou žádost o grant a umění projektového manažera je podhodnoceno na roveň schopnosti správně vyplnit přihlášku nadačních fondů nebo nadací a získat dotaci. Anglická termi­nologie v této souvislosti volí termín project plan, případně project design. Žádost o grant je pak pouze přizpůsobenou verzí souboru projektových plánů, případně studie příležitosti a proveditelnosti.

Co je projekt?

Projekt je specificky pojatou formou podnikání. Podle obecně přijaté definice je to
celek koordino­vaných činností, které jsou realizovány k dosažení požadované změny (určeného cíle) ve vymezené lhůtě a za stanovených podmínek (čas, kvalita, náklady).
Project Management Institute, oborová autorita především v severoamerické oblasti, definuje projekt jako časově omezené úsilí podniknuté za účelem vytvoření jedinečného produktu, služby nebo určitého výsledku (PMBOK Guide, 2000). Principiálními atributy projektu jsou dočasnost ("temporary"), jedinečnost ("unique product, service, or result") a složitost a komplexnost ("progressively elaborated").
Organizace vykonávají práci. Práce obecně zahrnuje buď operace, nebo projekty, ačkoli se obojí často překrývá. Operace a projekty sdílejí několik společných znaků: jsou vykonávané lidmi, jejich zdroje jsou omezené, jsou plánované, realizované a kontrolované.

Podle čeho rozpoznat projekt?

Dočasnost znamená, že projekt má svůj začátek a konec. Projekt je u konce, když bylo dosaženo předsevzatých cílů, a nebo, bylo-li zjištěno, že jeho cíle jsou nedosažitelné. Obvyklá doba trvání projektů je od několika měsíců po několik (doporučováno maximálně pět) let. Nelze směšovat pojmy dočasnost a dobadopadu (působení) projektu. Některé typy projektů jsou specifické tím, že dosažení výstupů při ukončení projektu ještě ihned nezaručuje dosažení cílů, ale reálné přínosy (dopad), které se musí dostavit podle definovaných cílů, abychom mohli projekt považovat za úspěšný, se dostaví, až když se výstupy projektu předají do užívání. (O časovém aspektu projektů pojednáváme v kapitole, která se věnuje projektovému cyklu.)
Jedinečností je myšleno, že výstup projektu je v nějakém ohledu odlišný od výstupu (produktu, služby) jiného. Projekt je neopakovatelný, protože jeho výstup je neopakovatelný. Přesto si však
mohou být některé projekty podobné v jistých znacích. Určujícím znakem je potřeba finančního kapitálu, technologické podpory a dopad projektu. Tzv. tvrdé projekty jsou projekty většinou výrobního a stavebního charakteru, bývají označovány rovněž jako projekty investiční, dopad tzv. měkkých, neinvestičních projektů je orientován na měkké, exaktně těžko postižitelné cíle v sociální nebo kulturní oblasti.
Složitost a komplexnost. Projektové řízení je důsledně založeno na systémovém přístupu. V obecné platnosti můžeme systém definovat jako souhrn souvisejících prvků, sdružený v jeden celek. Projekt takový systém představuje. Při jeho plánování a implementaci se postupuje syste­maticky: "krok po kroku", tzn. "prvek po prvku" a jevy se zvažují ve vzájemných souvislostech. V rámci tzv. předprojektových fází (prvotní posouzení, zda má projekt smysl a zda je proveditelný) se na projekt nahlíží z perspektivy jeho kontextu, neboť jde o otevřený systém, podléhající vlivům okolí, které potřebu projektu zpravidla vyvolají. V rámci plánování projektu se uskutečňuje analýza projektových dějů (co všechno musí být vykonáno), syntéza (jaké jsou závislosti mezi činnostmi) a opti­malizace (za co nejvýhodnějšího uspořádání). Při plánování projektu se postupuje od globálních cílů k detailním činnostem.
Projekt nevzniká, obrazně vyjádřeno, ve vzduchoprázdnu, ale spíše na zelené louce, ať už mají jeho organizátoři zázemí zadávající organizace, nebo ne. Metafora zelené louky odkazuje k podně­cujícím vlivům, k zázemí mateřské organizace, ale rovněž k volnosti v plánování, které sice musí zohledňovat okolní (podnikatelské) prostředí, ale je zároveň zaměřeno na budování něčeho, co tu předtím nebylo, tudíž nemusí řešit stávající chyby v nastavení systému, kterého je projekt jako otevřený systém součástí. Vždy můžeme začít "znovu s čistým listem papíru" a "pořádně".
S vědomím velké synonymičnosti, ale rovněž s vědomím drobné sémantické diference, uvedeme další pojmy, které projekt jako specifickou činnost vymezují: jednorázovost, mimořádnost. Projekt bývá organizován obvykle naráz a kontinuálně, stává se jím aktivita, na jejíž vykonání nezbývá v rámci provozu ("řádu" každodenních činností) kapacita - lidé, čas, peníze. Právě proto, že se projekt děje mimořádně, je spojen s riziky, která vyplývají z relativní neexistence předloh a jeho jednorázovost neumožňuje organizaci metodou pokus-omyl. Obojí je opět apelem na systematický a komplexní přístup v plánování (co je plánované, je řiditelné).

Co tedy projekt není?

Metody projektového řízení jsou uplatnitelné i mimo rámec projektového řízení chápaného jako řízení projektu. Existují činnosti, které nelze považovat za projekty a které nelze ani jako projekty řídit, respektive lze, ale jen ve smyslu uplatnění metod projektového řízení.
Charakteristika "ne-projektů" je z části negací atributů projektů. "Ne-projekty" nazývejme ope­racemi - ty jsou:
  • vykonávané opakovaně,
  • jednoduché (příprava večeře pro dva lidi je nesporně jednodušší než organizace banketu pro anglickou krá­lovnu, a nevyžaduje projektové řízení, při její přípravě si vystačíme s oby­čejným "selským rozumem"),
  • soustavné (nikoli jednorázové),
  • bezrizikové.

Projekt je akt změny!

Programové cíle organi­zace jsou systematicky dekomponovány do cílů dílčích. Pokud vyžaduje dosažení stanovených cílů skokovou změnu, nástrojem jejich dosažení se stává projekt řízený podle zásad pro­jektového řízení. Pokud dosažení cílů skokovou změnu nevyžaduje, jsou operace orientované na dosažení cíle sloučeny do procesu.
Projekt je tvořen vzájemně propojenými činnostmi; má své vstupy a požadované výstupy, a z této perspektivy jde rovněž o proces, ale jedinečný atributy, které jsme vyjmenovali výše. Projekt je aktem skokové změny (něco tu nebylo, a teď tu je), avšak proces, který se nevyznačuje popsanými atributy, je aktem změny plynulé, kontinuální. Projektové řízení nachází uplatnění tedy také všude tam, kde je rozpoznána potřeba vykonat mimořádnou, radi­kální a zásadní změnu (např. inovace produktu jako odpověď na změněné potřeby trhu, reorganizace aj.). Změna je způsobena realizací výstupů projektu. Obvykle nemůžeme změnu realizovat přímo, ale předpokládáme, že až uskutečnění projektu realizaci změny způsobí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 b b | 30. května 2007 v 0:36 | Reagovat

Ale no tak. Vždyť  jsou to jen slova. Tak v Martě mají projekt místo představení / vystoupení / programu / kusu, a možná jim to dokonce  uvádí nějaký průvodce pořadem / konferenciér / moderátor / spíkr. Nedělejte z toho problém pomazánkového másla.

A vůbec - Slovník floskulí není vhodná četba pro zdravé mladé lidi, kór na noc!

2 Mm. Mm. | E-mail | 3. června 2007 v 18:30 | Reagovat

To nás může přivést k zásadní otázce, zda se vůbec hodí o managementu psát. Pokud připustíme, že psát (a číst) o managementu může být alespoň trochu užitečné (alespoň pro někoho), musíme se také smířit s tím, že existují určité jazykové konvence (např. odborné výrazy), které nám usnadňují vzájemné porozumění.  A tak jsem zastáncem co možná nejpřesnějších definic, které by však něměly být jen definicemi pro definice, ale měly by fungovat jako pomocníci v komunikaci. Co si  o tom myslíš? Samozřejmě, že nikdo nikomu nazakazuje mluvit o produkci inscenace jako o projektu... Mimochodem, všiml jsem si, že už nemáme absolventský projekt, ale absolventský výkon... I já jsem to nadhodil v článku jenom jako otázku.

Škoda, že Just využívá hesla ve slovníku jako přiležitosti pro rozhořčený výlev, který připomíná řeči kavárenských intelektuálů, a to na jakýsi esejistický způsob, místo aby se věnoval přesnému a objektivnímu vylíčení toho, jak se ta která floskule dostala do řeči, jak v ní funguje, a že někdy i funguje atd. Určitě sis taky povšimla, jak v textu sám své floskule používá, a je úplně jedno, že je uvádí jakoby v úvozovkách a odkazuje k heslům, která jsou jim věnovány. Ony ty floskule tu a tam i fungují (vis heslo FUNGOVAT). To platí o pro PROJEKT.

Více o inscenaci jako projektu v komentáři doc. Kolegara zde: http://culture-management.blog.cz/0703/proc-projektove-rizeni-v-galerii-ano-proc-v-divadle-ne#komentar-8569744

3 Alenka Stříbrná Alenka Stříbrná | E-mail | 5. června 2007 v 15:45 | Reagovat

Sama jsem teď v diplomové práci narazila na to, že některé termíny jsou opravdu používány aniž by člověk tak úplně tušil, co je jejich obsahem a jaký mají smysl. Myslím dokonce, že je to vůbec všeobecný problém zvaný: "používání cizých termitů aniž bychom o nich byli uniformováni". Zůstala slova a vytratil se původní význam. Nemusí se to přehánět, ale zdravá míra osvěty ještě nikdy nikomu neublížila.... spíše naopak. Projektům a jiným aktivitám zdar....

4 Jiří M. Jiří M. | 12. července 2007 v 14:58 | Reagovat

Zdravím a děkuji za tematicky velmi vhodný článek.

Souhlasím s tebou, Martine, že ono magické slovo je dost (nevhodně) nadužíváno. O to mi ale teď nejde.

Více mě zaujala poznámka, že jednoduchý "úkon" (hlavně tebou zmíněná příprava večeře) není projektem. Proč by nemohl být? Nechci se přít, spíš se zajímám. Vždycky jsem si totiž definici projektu (možná zúženě?) představoval jako obecně něco, co v určitém časovém rozsahu a za jistých podmínek a předpokladů způsobí změnu jisté kvality. Takovou přípravu večeře bych pak považoval za projekt, u kterého akorát nejsou užívány nástroje projektového řízení.

Co ty na to? Velmi rád se nechám vyvést z omylu.

Mějte se!

5 MFM MFM | E-mail | 13. července 2007 v 0:17 | Reagovat

Ahoj Jirko, jsem rád za tvůj komentář. Projektové řízení, jak mi přijde z odborného diskursu, je především chápané jako systém osvědčených metod k řízení počinů s jistými kvalitami (projektů). Sám jsi to poznamenal; to je hlavním omezením rozsahu pojmu projekt. Ve větě, kde se vyskytuje příklad s večeří, jsem termín projektové řízení myslel ve výše vytyčeném smyslu.  

Můj článek se právě pokoušel stanovit hranice pojmu projekt, jenom tak je opodstatněno jeho užití.

Podle definice, kterou v článku uvádím, je příprava večeře pro dva při svíčkách projektem. Když ale opomeneme spekulativní složitost a komplexnost, je tu ještě jeden aspekt, kterým se projekty vymezují proti ne-projektům: projekty jsou realizované (projektovým) týmem. I v tom se liší večeře od banketu pro anglickou královnu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Spolek Kultura & Management, o. s.
Renčova 14, Brno
IČO 22669892
Bankovní spojení: 218 548 677/0300
spolek@kultura-management.cz