Veřejné výběrové řízení jako běžná praxe?

14. července 2007 v 7:43 | Magdaléna Liškec |  Kulturní politika & veřejný sektor
Nedávno bylo v Hradci Králové údajně vůbec poprvé v České republice využito veřejné výběrové řízení. Stalo se tak u volby pořadatele tradičního jazzového festivalu Jazz Goes to Town (JGT).
Město v pozici zadavatele veřejné zakázky je vždy nuceno uspořádat výběrové řízení. Projekt jazzového festivalu byl v roce 1995 iniciován občanským sdružením Jazz Goes to Town (OS JGT), prvních deset ročníků nebylo postavení občanského sdružení jako pořadatele festivalu ohroženo. Zlom přišel při pořádání desátého ročníku, kdy došlo k osobním sporům v OS JGT. V neveřejném výběrovém řízení pro pořádání jedenáctého ročníku festivalu JGT v roce 2005 zvítězila brněnská agentura SPKM, která městu slíbila ještě větší popularitu festivalu a účinkování světových jazzových hvězd.

Odborná komise, co to je a jakou hraje roli

Jako pomocný orgán Rady města je při výběrovém řízení ustanovena odborná komise. V tomto případě se jedná o Kulturní komisi. Tato komise se skládá z odborníků na kulturu, a to jak z řad členů městských orgánů, tak z řad veřejnosti.
Členové komise by měli být zběhlí ve všech otázkách kulturní problematiky. Zároveň se předpokládá, že podrobně prostudovali všechny projekty, které se výběrového řízení účastní.
Nelze se ale vyhnout problémům, které nastanou snad v každé takové komisi. Jsou to zejména:
  • Ačkoliv je člen komise nějakým způsobem vzdělán v kulturní oblasti, často je jeho zaměření velmi vzdálené od problematiky daného projektu.
  • Orientace na preferované a zároveň bližší formy umění toho kterého člena komise.
  • Malá znalost jednotlivých "soutěžících", jejich dřívější práce v oboru.
  • Neochota podrobně prostudovat jednotlivé projekty.
  • Malá možnost detailně kontrolovat celý průběh kulturní akce - např. festivalu a všech finančních operací.
Komise tak opět začne působit zejména po ukončení kulturní akce, kdy už jen shromažďuje informace o výsledku činnosti a výsledný rozpočet. V tomto stádiu je však podstatná část finančních operací nevratná.

Výběrové řízení, tentokrát veřejné

Bylo tomu tak i v případě festivalu JGT. Agentura SPKM pořádala jedenáctý, celkem úspěšný, a poté i dvanáctý ročník. Ten však byl odbornou i laickou veřejností označen za propadák a navíc po sobě agentura zanechala dluhy v řádech statisíců korun, především na nájmech prostor a aparatury. Přitom však právě finanční podpora města Hradce Králové byla při dvanáctém ročníku nejvyšší v historii festivalu. Město Hradec Králové se k celé záležitosti postavilo tak, že na další ročník opět vyhlásilo výběrové řízení. Rozhodlo se ovšem, aby jednání nebylo napadnutelné, uspořádat výběr veřejně. Celý průběh tak bylo možné sledovat online. Poprvé v historii České republiky probíhalo výběrové řízení veřejně. Byli mu přítomni zástupci tisku a médií. Přihlásili se opět dva kandidáti a to: OS JGT a agentura JazzFuzz o.s. Na veškeré otázky museli účastníci odpovídat v přítomnosti novinářů a televizních kamer.
Martin Soukup /ODS/, náměstek primátora Hradce Králové vysvětloval: "Přizváním médií bychom chtěli ukázat veřejnosti to, že se rozhoduje transparentně, že nikdo není protěžován, že nedochází k žádným zákulisním vyjednáváním. V budoucnu bychom rádi takto postupovali i při jednání o přidělování městských dotací." 1 Veřejné řízení přivítali také účastníci soutěže. Martin Brunner za OS JGT, které nakonec zvítězilo: "To je určitě bezvadný, protože by to mělo zamezit nějakým spekulacím, které v minulosti v této oblasti byly." 2
Otázkou však zůstává, jestli město nepoužilo veřejného výběrového řízení jen k urovnání situace po minulém ročníku festivalu. Nejednoho občana by mohlo napadnout, že opravdu došlo k pochybení na městském úřadě, které se nyní Rada města snaží zakrýt svou snahou o regulérní a kontrolovatelnou soutěž. Příprava medializace výběrového řízení a průtahy s řešením problémů způsobených agenturou SPKM posunuly celý harmonogram přípravy festivalu JGT. To je ale jediné, na co si oba kandidáti v postupu města stěžují.

Uvedení veřejného výběrového řízení do běžné praxe

Novinku, kterou město zavedlo, chválí i experti z Transparency International. Dále však dodávají, že veřejná výběrová řízení jsou naprosto běžná ve většině severských zemí. Není tedy nemožné, aby se výběrové řízení za účasti veřejnosti stalo i v České republice běžnou praxí. Žádné z diskutovaných informací navíc nepodléhají nějakému stupni utajení. Všechny firmy a společnosti placené z veřejných rozpočtů jsou povinny uveřejňovat téměř veškeré požadované informace. Může se objevit jen malá výjimka například v podobě obchodního tajemství. Záleží pak už na konkrétní firmě/společnosti, do jaké míry jí záleží na veřejném mínění a do jaké míry je ochotna každé svoje rozhodnutí vystavit veřejnému dohledu. Nelze ani opominout náklady spojené s pořádáním veřejného výběrového řízení a nárůst administrativy. Dále musí být pověřeny odpovědné osoby, které řízení za přítomnosti médií uspořádají.
To vše však stále nepřebíjí argumenty pro zavedení veřejných výběrů do běžného postupu firem/společností a zejména pak do státní správy. V této oblasti má Česká republika stále co dohánět a právě veřejné výběrové řízení by mohlo být jedním z východisek.
1 Události, komentáře 12.3. 2007, 21:00 ČT2, Česká televize. Česká televize [online]. 1996-2008 [cit. 2007-04-02]. Dostupný z WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1096898594-udalosti-komentare/30888.html>.
2 Události, komentáře 12.3. 2007, 21:00 ČT2, Česká televize. Česká televize [online]. 1996-2008 [cit. 2007-04-02]. Dostupný z WWW: <http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1096898594-udalosti-komentare/30888.html>.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Spolek Kultura & Management, o. s.
Renčova 14, Brno
IČO 22669892
Bankovní spojení: 218 548 677/0300
spolek@kultura-management.cz